Žádná diskriminace
Pokud vyjdeme z principu rovnosti, vyplývá z toho, že je nepřípustná jakákoli forma diskriminace, ať už jde o tu na základě příslušnosti k jakési rase, k jakémusi národu či kultuře, nebo k sexuální orientaci. Rovnost nepřipouští diskriminaci na základě zdravotního stavu či náboženství nebo filozofie, jež ten který člověk vyznává. (Zde je však třeba mít se na pozoru, aby respekt k vyznání a názoru druhého nevedl k tomu, že si začne nárokovat rozhodování o druhých.)
Princip rovnosti bortí všechny „teorie“ o rasové nadřazenosti/podřízenosti. Rovnost je nepřítelem nacionalismu, který vnitřně utváří poslušné společenství nerovných a je nepřátelský ke všem, kdo do takového společenství nejsou započítáni nebo z něj jsou pod různými záminkami odstrčeni.
To, že se narodíme s nějakou barvou kůže, pohlavím, sexuální orientací, že dostaneme přidělenou konkrétní „státní příslušnost“ apod., z nás nedělá ani lepší, ani horší lidi. Ty horší z nás však udělá, pokud podlehneme dojmu, že jen díky tomu, že máme nějakou barvu kůže nebo že se řadíme k nějakému národu, jsme něco víc. V druhém extrému je špatně, pokud přijmeme a zvnitřníme přesvědčení jiných lidí, že jsme něco méně než oni.
Jediná rasa je lidská rasa.
Související odkazy:
- A3: Proti kultuře znásilnění (NE znamená NE!)
- A3: Ženy sobě (To, že se slaví MDŽ, ještě vůbec neznamená, že mají ženy vyhráno)
- Írán: „Žena, život, svoboda“ (Zpráva o nepokojích, které po policejní vraždě mladé Kurdky)