Organizovat se!
Pokud tedy chceme něco skutečně změnit, musíme se organizovat společně s ostatními a bojovat za své zájmy. Třída privilegovaných s jednotným postupem za prosazení svých ziskuchtivých zájmů nemá problém. Neprivilegovaným je to ale často zapovězeno. Vezměme si své právo zpět a organizujme se!
V ústavě je sice zakotveno právo se sdružovat, avšak realita je trochu jiná, než bychom si představovali. Sdružovat se oficiálně můžete, když vám to příslušné úřady dovolí, a to do té doby, dokud systém neuzná, že vaše požadavky a činnost by ho mohly nějakým způsobem ohrozit. Také se vyžaduje, aby sdružení měla hierarchickou strukturu a kopírovala de facto stávající hierarchie se svými (placenými) předsedy a řadovými členy.
To je také důvod, proč se anarchisté a anarchistky organizují na okraji oficiálního rámce nebo mimo něj a dělají věci po svém, na základě principů svobody a samosprávy. Není tedy divu, že jsou anarchistické skupiny terčem zájmu represivních orgánů každého státu.
A nejde jen o stát, který má sdružování pod kontrolou. I zaměstnavatelé se, pokud nenaráží na odpor, starají, aby se jim zaměstnanci zbytečně neorganizovali a nekladli si požadavky. Není nic neobvyklého narazit na podnik, kde vám pracující šeptem řeknou, že u nich jsou odbory zakázané. A pokud už odborové organizace na pracovišti existují, snaží se mít vedení podniku odborové šéfy pod palcem a hledat s nimi „společnou cestu k co největší prosperitě firmy“.
Je proto důležité chápat, že organizování je základ každé změny. A také je třeba vzít si ponaučení, že organizace musí vycházet zdola, aby neexistovalo žádné vedení, které lze zkorumpovat.
A jak už bylo řečeno dříve: organizace je pro anarchismus nutnou podmínkou pro prosazení jak dílčích cílů, tak celospolečenské změny.
Související odkazy:
- Jak to chodí ve Food not Bombs (Vaření a rozdávaní jídla, popř. dalších potřeb, nejčastěji bezdomovcům)
- A3: Bez hierarchie to funguje (Protesty ve Francií neutichají. Nemají totiž vůdce, které lze zkorumpovat)