Legitimita a legalita
Anarchisté a anarchistky (i různá hnutí, která můžeme považovat za jejich předchůdce) byli trnem oku všem autoritářským režimům. Ty je vždy pronásledovaly a je s tím třeba počítat i dnes.
Každý autoritářský systém nějakým způsobem ospravedlňuje svou existenci. Buď je otevřeně despotický, nebo se svou podstatu snaží různě skrývat a přetírat ji narůžovo. Kapitalistický systém buržoazní demokracie je v tom přeborníkem. Svou údajnou legitimitu opírá o „demokratické volby“. Ale jak jsme už ukázali, nic skutečně demokratického na nich není. Dříve se státy a říše opíraly o legitimitu boží vůle či prostě práva silnějšího.
K tomu, aby státy a elity udržely kontrolu nad lidmi, kterým svévolně vládnou, udržují soubory zákonů, které upravují podle toho, jak se jim to zrovna hodí. Ty mají být společné pro všechny, ale víme, jak je to s rovností před zákonem ve společnosti sociálních nerovností.
Zákony a jejich interpretace určují, co je legální a co nikoli. A státy pak vytvářejí nástroje, aby mohly na základě zákonů (a často i mimo ně) ovládat společnost, udržovat pořádek podle svých představ a donutit neposlušné k poslušnosti, izolovat je, nebo rovnou zbavit života. Detailní analýzu tohoto fungování státu provedli už v 19. století anarchisté Michail Bakunin a Petr Kropotkin, a nejsmutnější na tom je, že platí beze zbytku dodnes.
Pokud toužíme po svobodě a sociální spravedlnosti, narazíme dříve či později na zájmy kapitálu, tudíž na stát reprezentovaný policií (která „pomáhá a chrání“ – pomáhá kapitálu a chrání soukromé vlastnictví) a soudním systémem. Narazíme na zákony, jimiž se represivní mašinerie ohání. Narazíme na stávající legalitu, která nám dovoluje jen tolik, abychom neohrozili stávající pořádky.
Naše činnost tak může být v mnoha ohledech nelegální. Jejich zákon ale není naším zákonem. Neuznáváme jejich údajnou legitimitu, která se ve skutečnosti neopírá o nic jiného než o existenci tučných kont.
Naše aktivity mohou být nelegální, ale rozhodně jsou pro nás legitimní. My svou legitimitu opíráme o touhu po svobodě, rovnosti, samosprávě a sociální spravedlnosti.
Související odkazy:
- Počátky policie (Práce Davida Whitehouse o formováním prvních profesionálních policejních jednotek v Anglii a ve Spojených státech a o jejich smyslu)
- K čemu jsou věznice? (Vězení člověka nenapraví)