Práva zvířat
Anarchisté a anarchistky se také staví proti nadřazenému postavení člověka vůči přírodě a ostatním mimolidským zvířatům. Kdysi žil člověk v souladu s přírodou (u některých původních obyvatel je tomu tak dodnes). Když ale západní filozofie vyšla z ideje „myslím, tedy jsem“, prohlásila na jejím základě člověka, coby myslícího tvora, za nadřazeného všemu ostatnímu. S touto nadřazeností přišlo i vědomí toho, že člověk může přírodu ovládat. Vyvrcholením pak byla kapitalistická kořistnická praxe.
Druhová nadřazenost legitimizující vykořisťování ostatních zvířat se nazývá speciesismus. I když je anarchismus sociálním hnutím, které se zabývá především vztahy mezi lidmi, není mu lhostejný žádný druh dominance a vykořisťování. Není tedy divu, že mezi aktivními ochránci práv zvířat je právě tolik anarchistů a anarchistek.
Každá živá bytost by podle nich měla mít právo na důstojný život. Nepřekvapí, že společnost, která to není schopna dopřát ani svým vlastním příslušníkům, se nebude o moc lépe chovat k příslušníkům jiných druhů. Jedním z důsledků speciesismu je lhostejnost k současnému hromadnému vymírání druhů, jež je dáno ničením přirozených podmínek pro jejich život. Proto je důležité trvat na zachování divočiny, popřípadě v duchu sociální ekologie hledat taková řešení, aby lidské společenství nebylo takovou zhoubou pro ostatní život.
Část anarchistů a anarchistek je vegetariány (nejedí maso) či vegany (nejedí žádné živočišné produkty). Obecně je ale v anarchistickém hnutí sdílen postoj odmítající tzv. průmyslovou výrobu masa, popř. vajec a mléka. Tento postoj opět odráží zhnusení kapitalismem, který v honbě za ziskem nerespektuje nic, vyjma zúročování kapitálu.