Solidarita
Pro anarchismus důležitým postojem a jedním z principů je solidarita.
Solidarita není charita.
Zastavme se u tohoto rozdílu. Charita vychází z nerovnosti. Jedni mají nadbytek a mohou se podle své blahovůle rozhodnout, že něco poskytnou těm, kteří nemají. V rámci charity jsou vždy dvě strany, jedna aktivní, která dává, a druhá pasivní, která přijímá. Nejednou je charita (zejména organizovaná náboženskými skupinami) podmíněna vyslechnutím nějakého toho traktátu o všemohoucím bohu či modlitbou. Ten, kdo dává, tak projevuje svou moc a říká podarovaným, co je pro ně nejlepší (tzv. paternalistický přístup).
Solidarita je něco jiného. Je to vztah rovných. Vůbec nemusí znamenat, že jeden má více a druhý méně. Rozhodně není podmíněna vynucováním nějakých rituálů či převracením na víru. Jde o symbolickou či praktickou podporu, vyjádření účasti a zájmu.
Solidaritu můžeme projevovat na mnoha úrovních, místně i globálně, vůči potřebným či lidem pronásledovaným systémem za jejich názory a aktivity, vůči těm, kteří se ocitli dočasně v úzkých.
Solidarita podporuje aktivní přístup těch, kteří právě potřebují pomoc či podporu. Nebuduje jejich závislost na pomoci a společně s nimi hledá možnosti řešení problémů. Co je dobré pro ty, jimž vyjadřujeme svou solidaritu, musí nejlépe vědět oni. Solidarita tedy spočívá v respektu.
Solidarita je důležitá také mezi jednotlivými hnutími, která se zabývají dílčími boji, jež jsou ale všechny důležité (na pracovišti, za rovnost pohlaví, proti zákazům potratů, za ochranu přírody, proti represi, proti rasismu…).
Související odkazy:
- Existence: Pomoc zdola (Neinstitucionalizovaná pomoc lidem v nouzi)
- Solidarity Collectives pomáhají (V) (O anarchistické pomoci na napadené Ukrajině)